Jsou výtahy v panelácích časovanými bombami?

Až 80 % výtahů v České republice nesplňuje normy Evropské unie. Závady jsou u většiny zařízení natolik závažné, že mohou zavinit zranění lidí. Takové byly před 3 lety první informace Institutu technické inspekce o stavu českých výtahů. Majitelé domů, kde výtahy fungují, by měli podle závazků ČR vůči EU nedostatky odstranit do roku 2010. Chybí jim na to ale peníze. Co mohou dělat, když na jeden výtah potřebují až 1,5 miliónu Kč?
 

 
"Na jeden výtah je zapotřebí až kolem jednoho a půl miliónu korun," říká ředitel Stavebního bytového družstva Krušnohor František Ryba. Jím řízené severočeské družstvo spravuje v několika městech domy o více než 10 tisících bytů. Na rekonstrukce všech výtahů by podle Ryby družstvo potřebovalo bezmála tři čtvrtě miliardy korun. Není ale kde brát.


Pomůže Evropská unie?

"Z nových programů Evropské unie bude možné čerpat dotace i na opravy zařízení panelových domů, tedy i na rekonstrukce výtahů," napsala v jedné zprávě Ministerstva pro místní rozvoj jeho bývalá tisková mluvčí Jana Víšková na konci loňského prosince. Evropské peníze v objemu zhruba 750 miliónů korun ročně půjdou na opravy panelových domů, na rekonstrukce sídlišť a jejich infrastrukturu a mimo jiné také na zajištění nového sociálního bydlení pro romské občany," uvedla Jana Víšková.
 
Peníze ze strukturálních fondů EU by se tak prý mohly využít například na úpravy sídlištního prostoru, budování či modernizaci rekreačních ploch, které jsou součástí sídlišť, zlepšení infrastruktury v rámci sídlištních celků, odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad konstrukce panelových domů či opravy a hlavně rekonstrukce technického vybavení domů. Do roku 2013 by z peněz EU mohlo podle opakovaných prohlášení na opravy paneláků dorazit kolem pěti miliard korun.

Od té doby ale další informace o takové možnosti nepřišla. "Ne, nevím o tom, pokud by to bylo jen trochu možné, okamžitě bychom o peníze žádali, protože na opravy výtahů nemáme žádnou šanci jiné peníze získat," tvrdí Jaroslav Kudrlička, který řídí akciovou společnost Mostecká bytová. Firma spravuje 6 500 bytů v panelových domech. V drtivé většině z nich jsou výtahy. Podle Kudrličky je prakticky jedno, jak jsou výtahy staré. Paneláky se stavěly ještě v 90. letech, ale ani nejnovější výtahy nové předpisy EU nesplňují.

Podle dřívějších odhadů odborníků bude nutné vydat na rekonstrukce či výměny výtahů v České republice celkem nejméně 50 až 60 miliard korun. V republice je kolem 80 tisíc výtahů, zhruba polovina z nich v panelových domech.


Chybí to hlavní - bezpečí

Závady výtahů jsou podle odborníků ze 70 % způsobeny chybami projektantů a ze 30 % špatným užíváním a nedostatečnými opravami. Výtahy by měly mít dvojité dveře, speciální brzdící systém a další technická zařízení, která se do zdviží dříve nemontovala. "Technicky to není problém. Výtahy lze rekonstruovat v prostorách, v nichž jsou. Jde jen o výměnu starých technologií za nové," říká majitel výtahářské firmy Jiří Hasman. Jen ve starých domech, kde jezdí výtahy v původně jen oplocené šachtě, je podle něj rekonstrukce náročnější.

"Jenomže nájemníci to ze svého nikdy nezaplatí," argumentuje Kudrlička. Úvěry od bank by sice možná dostali, ale spláceli by tolik, že by se jim už pomalu vyplatilo vzít si hypotéku na dům. Už před rokem zveřejnila Česká asociace výrobců výtahů zprávu vycházející z 13 tisíc inspekčních prohlídek. Její závěr je jednoznačný: výtahy v obytných domech jsou nebezpečné. U 60 % výtahů prokázaly prohlídky špatnou přesnost zastavování. Čtyři pětiny výtahů mají špatná, nebo vůbec žádná zastavovací zařízení uvnitř výtahové šachty. Stejný počet jich má nebezpečné zajišťovací zařízení u šachetních dveří, píše se ve zprávě ČAVV.

Člověk je při tom ve výtahu zcela bezbranný a musí se plně svěřit do péče stroje. A když se něco stane, nemá jinou možnost, než se pomocí mobilu dovolat pomoci. "Výtahy nejsou vybaveny obousměrným dorozumívacím zařízením," vysvětluje generální sekretář České asociace výrobců výtahů Jan Dvořák. Český rekord v době strávené ve výtahu je podle něj i proto plných 52 hodin. Zastaralé výtahy v panelácích mají podle něj více než 70 rizikových míst a stávají se časovanými bombami sídlištních domů. Výtahy montované před rokem 1999 jsou, jak říká Dvořák, prakticky všechny nevyhovující. Vysoce nebezpečná rizika by se přitom měla odstranit do 5 let.


Kde brát a nekrást?

V České republice je nainstalováno asi 85 tisíc výtahů. Nejvíce jich je v Moravskoslezském kraji. Ročně výtahy v ČR přepraví více než 7 miliard pasažérů. Ze statistik nehodovosti vyplývá, že výtah je nejbezpečnější dopravní prostředek. Možná proto jsou starosti o technický stav, údržbu a rekonstrukce výtahů tradičně zcela na okraji pozornosti majitelů domů.

Poruba je jeden z obvodů Ostravy, kde stojí nejvíce paneláků. Podle oficiálních výstupů radnice tohoto městského obvodu Ostravy potřebuje prakticky každý z paneláků se 16 tisíci byty, které obvod vlastní, opravy. A výtahy jsou prý samostatnou kapitolou. Podle střídmých odhadů ale každý z nich potřebuje zhruba půl miliónu korun na rekonstrukci. "Takové peníze ale nikdy mít nebudeme," opakovaně zní z radnice.

Základním nástrojem české pomoci vlastníkům panelových domů je dotační program Panel. Z něj poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka buď záruky za úvěry, které si vlastníci vezmou na opravy, nebo dotace na úhradu úroků z těchto úvěrů.

 
 "Sedm set miliónů korun je částka, kterou máme nyní k dispozici. Budeme se ji ale snažit ještě navýšit," řekl médiím generální ředitel banky Ladislav Macka. V roce 2006 poskytla banka z programu Panel 277 záruk za 1,17 miliardy korun a 839 dotací na úroky z úvěrů za 1,3 miliardy korun. Záruky banka poskytuje na celou dobu splatnosti úvěru až do výše 80 % nesplacené jistiny, dotace na úhradu úroků až do výše 4 %. Vyplácí je postupně v pololetních splátkách po celou dobu splácení úvěru, nejvýše však po dobu 15 let od data uzavření smlouvy.

Oproti loňskému roku se program Panel musel přizpůsobit evropské legislativě. "Jednou ze změn je to, že se nově bude na vlastníky domů včetně obcí pohlížet jako na podnikatele," vysvětluje František Tlapák ze Svazu českých a moravských bytových družstev. Jiný je podle něj i postup, jakým se bude o podporu žádat. "Při podání žádosti budou majitelé předkládat jen část dokladů, které byly nutné loni," vysvětluje Ladislav Macka. Banka žádost posoudí a sdělí žadateli, zda může podporu získat. Ten následně případně dodá ostatní doklady.

Koncem října schválila Evropská komise nová pravidla státní podpory pro Českou republiku na období let 2007 - 2013. Ta snížila maximální míru veřejné podpory. To znamená, že z celkových investičních nákladů dostane investor méně, než dříve. Veřejná podpora nesmí podle nových pravidel překročit 15 % celkových nákladů. Pokud je žadatelem o dotaci střední podnikatel, dostane maximálně 25 a malý podnikatel 35 % celkových nákladů. Zbytek musí doplatit ze svého, nebo z půjček či úvěrů.

"Jinými slovy, zatím nevíme nic konkrétního a můžeme jen zkoušet nějaké peníze někde sehnat. Jsem zvědavý, jak nás kdo bude postihovat, pokud závady výtahů v časovém limitu, k němuž se upsala vláda, nestihneme odstranit," uzavírá František Ryba.

Autor: Milan K. Osvaag

Zdroj: Peníze.cz | 2007