Konstruktéři kosmického výtahu slaví úspěch

Vybudování kosmického výtahu na oběžnou dráhu je sice zatím otázkou daleké budoucnosti, technologie potřebná k uskutečnění tohoto snu z říše sci-fi se však stále zdokonaluje. Důkazem je dosavadní průběh letošního ročníku soutěže Space Elevator Games.
 

Soutěž sponzorovaná NASA  se koná v Mohavské poušti v Kalifornii. Na Edwardsově letecké základně se letos sešly tři amatérské týmy. Jejich úkolem je sestrojit zařízení, které dokáže vystoupat po laně zavěšeném z vrtulníku do výšky devíti set metrů. Výtah je poháněn elektřinou získávanou pomocí fotovoltaických článků, jimž světlo ze země dodává silný laser.

Spodní strana výtahu zachycuje laserový paprsek ze země.

Týmy mají k dispozici přesně vymezený čas v době, kdy laserový paprsek vysílaný kolmo vzhůru nemůže poškodit žádný z přelétajících satelitů. Hlavní prémii dva miliony dolarů získá tým, jehož výtah bude stoupat průměrnou rychlostí alespoň pět metrů za sekundu. Nižší prémie 900 tisíc dolarů je určena pro autory výtahu pohybujícího se rychlostí alespoň dva metry za sekundu.

V předchozích ročnících nikdo neuspěl, dosavadní rekord byl 1,8 metru za sekundu. Až do včerejška, kdy tým LaserMotive ze Seattelu dvakrát po sobě vyslal k helikoptéře výtah průměrnou rychlostí 3,73 metru za sekundu, čímž splnil podmínky nižší z obou prémií. Soutěž pokračuje ještě dnes.

Výtah schopný vystoupat do výšky 900 metrů sice má do vesmíru ještě hodně daleko, ale každý začátek je těžký.

Od sci-fi k realitě

Myšlenku kosmického výtahu, který by nahradil rakety a raketoplány, rozpracoval v roce 1960 ruský vědec Jurij Artsutanov. V roce 1975 přidal další detaily Američan Jerome Pearson a o tři roky později kosmický výtah zpopularizoval Arthur C. Clarke sci-fi románem Rajské fontány.

Cílem je napnout lano mezi Zemí a závažím obíhajícím ve výšce 36 tisíc kilometrů. Tedy po geostacionární dráze, na níž tělesa obíhají stejnou úhlovou rychlostí, jakou rotuje Země, takže zůstávají stále nad stejným místem. Po laně či tenké stužce z uhlíkových nanotrubiček nebo jiného extrémně pevného materiálu by potom mohly stoupat laserem poháněné výtahy s nákladem.

Kosmický výtah zatím existuje pouze ve sci-fi románech a v počítačových simulacích.

Nápad není tak šílený, jak se na první pohled může zdát, ještě je však třeba vyřešit řadu problémů. Kromě vývoje dostatečně pevného konstrukčního materiálu je to například nebezpečí srážek s mikrometeority nebo rozkmitání tak dlouhého lana, které by vedlo k jeho přetržení.
 

Autor: - VON - | Foto: profimedia.cz
Zdroj: Týden.cz | 2009