Nebezpečné výtahy nás do Evropy nevtáhnou

V České republice je v provozu asi 110 000 výtahů, z toho kolem 80 % osobních, odhadem 65 % v bytových domech a 15 % v budovách administrativních..V převážné většině jsou v domech a podnicích osobní i nákladní výtahy provozované dvacet let a více let. Z pohledu zahraničních odborníků nemají dobrou pověst. To se netýká jen chudých provozovatelů výtahů v starších panelových domech, na něž pamatuje vládní program regenerace panelových domů. Je znám případ nejohvězdičkovanějšího pražského hotelu, v němž již nocovali i velmi prominentní hosté, kde ponechali výtahy bez řádné revize celých dvacet let!

Raději nemyslet na to, že jinde jsou na tom ještě hůře. Výtahy dosluhují, kolem 60 % je starších dvaceti let. Podle tabulek rizik téměř neexistuje výtah instalovaný před 1. 10. 1999 (datum platnosti nařízení vlády. č. 14/1999 Sb., jako prováděcí předpis k zákonu č. 22/1997 Sb. v platném znění), který by byl provozován bez bezpečnostních rizik. 

Provozovatelé výtahů v panelových domech většinou nemají po ruce víc než půl milionu korun na odstranění nejhorších bezpečnostních rizik. (Modernizace výtahů někdejšího monopolního dodavatele výtahů na území ČR Transporty Chrudim 250kg/8 stanic: asi 600 000 Kč, 500 kg/8 stanic: kolem 800 000 Kč). Natož sehnat peníze na rekonstrukce výtahů v institucích, kterým hrozí úpadek a event. vyhlášení konkurzu! Průběžné vykonávání údržby výtahů, které je možné zajistit vykonáváním servisu výtahů v souladu s platnými českými technickými normami, a tím zajistit udržování bezpečného provozu, rok od roku klesá. Komplexní servis na výtahy přitom neposkytuje každý. 

Navíc není služba jako služba. Mnohý z armády asi 20 000 někdejších revizních techniků si udělal živnostenský list "na vydávání čistých revizních zpráv". Dají se získat "za hubičku", jsou jakousi konkurenční výhodou, ale nejsou k ničemu, neřeší nic než formální vypořádání se s děravou legislativou, platnou na území ČR již od roku 1979. Stačí prostě jen, aby byly v termínech, které jsou předepsány nezávaznými českými technickými normami, formálně vykonány předepsané úkony. Seriózní velké (a z tohoto pohledu drahé) servisní firmy díky této konkurenci málokdo vyhledává. Každý majitel nemovitosti s výtahem by přitom mohl být vděčný za to, když mu někdo včas řekne, že výtah potřebuje něco vylepšit, protože odkládání nezbytných modernizačních změn nic neřeší a jednou stejně neodkladnou modernizaci nebo již rekonstrukci jen prodraží. 

Se zastaralými a neudržovanými výtahy se asi nic neudělá, dokud se nestane nějaké neštěstí, které by celou problematiku řádně zviditelnilo. Naše staré a neudržované výtahy nás do Evropy nevytáhnou. O zlepšení bezpečnosti výtahů v provozu se snaží nově zpracovaná technická norma ČSN 274007 Bezpečnostní předpisy pro výtahy. Prohlídky a zkoušky výtahů v provozu, platnost od 1.5.2001, v níž jsou poprvé zmapována a vyhodnocena známá bezpečnostní rizika vycházející z havárií výtahů. Zpracování normy vychází z mezinárodní metodologie (ISO/TS 14798), evropských norem (ČSN EN 1050) a návrhu evropské normy na progresívní zvýšení bezpečnosti existujících výtahů (prozatím pod označením EFLA TC 005) a zabývá se v několika kategoriích asi padesáti známými druhy rizik při provozu výtahů. Jedno z nebezpečí např. představuje v českých výtazích poměrně běžně používané drátosklo. I u nás má na svědomí již život malého dítěte… Přitom z pohledu Českého úřadu bezpečnosti dosud platí, že není nebezpečné technické zařízení, které odpovídá technickým požadavkům předpisů v době, kdy bylo uvedeno do provozu. Filozofie technicky vyspělých států na provoz technických zařízení s vysokým stupněm provozního rizika však je jiná, jen my se snažíme tvářit, že u nás je vše v pořádku. Provoz specifických technických zařízení, jakými jsou výtahy, by měl řešit samostatný zákon!

Stát by měl více dohlížet na bezpečnost provozovaných výtahů, což zatím nedělá. Již více než deset let mají prioritu jiné starosti. Pokud snad dojde k nějaké kontrole, je výkon jediného represivního orgánu na území ČR poplatný současné právní úpravě s tím, že je kontrolováno, zda jsou naplněny předpisy k zajištění bezpečnosti práce podle zákona č. 174/1968 Sb., a tedy zda je přítomna revizní správa. Skutečný technický stav zařízení nikoho nezajímá.

Co navrhují v České asociaci výrobců výtahů? "Nastolit u nás pořádek, který má obdobu v technicky vyspělejších státech EU, do jejichž společenství směřujeme. Vždy asi po pěti - šesti letech by měly být prováděny kontroly bezpečnosti provozu výtahů subjekty autorizovanými příslušným ministerstvem (tzv. třetí nezávislou stranou) s následným rozhodnutím, co dál (obdoba STK u aut s využitím jakéhosi technického průkazu výtahů, vyhodnocování bezpečnostních rizik u provozovaných výtahů a následného výkonu zástupce státu v otázce další bezpečné provozuschopnosti nebo alternativní využití možností pojišťoven spravujících pojištění příslušných budov). To je však jen představa pořádku, který je v současné době jen snem" říká ing. Jan Dvořák, generální sekretář České asociace výrobců výtahů.

Poslední legislativní úpravou pro dodávání nových výtahů je nařízení vlády č. 14/1999 Sb., kterým se stanovují technické požadavky na výtahy, a které zavádí do právních předpisů ČR směrnici EU č. 95/16/ES. Od této doby vstoupily v platnost novinky, které jsou na území ČR téměř nevídané a v přímém rozporu se zvyklostmi zavedenými vyhláškou ČÚBP č. 48/1982 Sb. Mohli bychom alespoň hlavní z nich připomenout:

Uživatelé výtahů by nově už neměli mačkat tlačítko STOP, ale používat sdělovací zařízení zabezpečující obousměrnou komunikaci s místem stálé služby servisní firmy. Zatímco v technicky vyspělých zemích je podmínkou přivolání pomoci do jedné hodiny, u nás je zaznamenán zatímní rekord pobytu v kleci výtahu kolem 60 hodin. Tlačítko STOP bylo zrušeno, protože ho používali - spíš zneužívali - někteří muži, kteří ve výtahu zastaveném mezi patry mohli obtěžovat bezmocnou spolucestující ženu. Dále všechny nově dodávané výtahy již musí být vybaveny klecovými dveřmi, které zabrání jakémukoliv kontaktu jedoucí osoby s povrchem vnitřní stěny výtahové šachty. Bez uzavřených dveří by se výtah neměl rozjet. Napříště by nemělo být možné, aby někde dveře chyběly, aby se například mohl opakovat jen pár let starý tragický případ školáka, který se šálou zachytil o drsný povrch stěny výtahové šachty a tahem se na ní uškrtil. 
Hlavním společným znakem posledních normalizačních a legislativních úprav dodávání nových výtahů bylo především zvýšení bezpečnosti uživatelů výtahů. Bez promítnutí stejného principu do nově připravované právní úpravy pro provoz technických zařízení, a tedy i výtahů, se zřejmě mnoho nezmění. Přitom obcházením příslušných požadavků jen nakročujeme do výtahové šachty otevřenými dveřmi, za nimiž však nestojí výtahová klec.

Autor: Pavel Verner, Český normalizační institut

Zdroj: MF dnes | 2003