Nejrychlejší výtah na světě

Toshiba Elevator and Building Systems Corp. oznámila, že osobní výtah vyrobený a namontovaný v budově Taipei 1010 byl zařazen do Guinessovy knihy světových rekordů jako nejrychlejší výtah na světě. Dva výtahy mají rychlost 16,8 m/s. Toshiba Elevator namontoval v budově, která má 101 nadzemních podlaží a 5 podzemních podlaží, celkem 61 výtahů a 50 pohyblivých schodů. S výškou 508 m je budova Taipei 101 nejvyšší budovou na světě.

Tyto dva výtahy s rychlostí 16,8 m/s jsou, myslím, o 5 m/s rychlejší než předchozí "nejrychlejší výtahy na světě". Mají velmi sofistikovaný přetlakový systém, aby byl vznikající tlak vzduchu pro cestující snesitelný. Tak vzniká otázka "jak velkou rychlost může výtah mít"? Můj názor na minulý článek v EW předpokládající největší rychlost 30 m/s je tento:

Při rozboru článku uveřejněném v Elevator World v dubnu 2004 "Výzkum vysoké rychlosti u výtahu" je třeba se zmínit o několika věcech.

Za prvé, dovolte mi uvést, že nezpochybňuji upřímnost článku ani závažnost proudění vzduchu při vysoké rychlosti výtahu. Samozřejmě nemohu zpochybňovat uvedenou matematiku.

Nicméně představa rychlosti klece 30 m/s mě přinutila udělat si vlastní malý výpočet. Jestliže je můj výpočet správný, klec by potřebovala 600 m na rozjezd do rychlosti 30 m/s a stejnou vzdálenost na zpomalení do klidu. Toto spočívá na obecně přijatelné velikosti svislého zrychlení/zpomalení a na změně zrychlení, které mohou cestující snést bez pocitu diskomfortu, 1,5 až 2,5 m/s2.

Tedy, 600 m je o 150 m více než celková výška jakékoliv existující budovy na světě. Ve skutečnosti existuje méně než 30 budov na světě, které mají celkovou výšku větší než 300 m. Skutečný zdvih vyhlídkových výtahů v Sears Tower je trochu přes 400 m. Podle zpráv byla rychlost klecí snížena z 8 m/s na 7 m/s, aby se zmenšily problémy cestujících s tlakem vzduchu.

Klec se špičkovou rychlostí 30 m/s by vyžadovala 41 s k ujetí dráhy 600 m uvedené výše. Klec s rychlostí 20 m/s by potřebovala 44 s, pouze o 7% více. Tento rozdíl je pouze při dráze 600 m bez zastavení. Při kratších drahách by vznikly menší rozdíly. Při zdvizích menších než 350 m nebo podobných by rozdíly nebyly vůbec žádné. I při 900 m by byl rozdíl asi 15%.

Proto i u velmi vysokých budov, u kterých by zdvih byl 600-900 m při expresních jízdách, rychlost 30 m/s se zdá být malou výhodou před rychlostí 20 m/s a při tom růst nákladů doprovázející zvýšení rychlosti je téměř exponenciální. Nehledě na to, že značné problémy se musí řešit i u rychlosti 20 m/s.

Zůstává pro mne otázkou, zda i budova se 100 podlažími je opravdu praktická. Dvě 50 podlažní budovy by pravděpodobně byly výhodnější a s nižšími náklady. 100 podlažní budova se staví proto, aby byla architektonickým pomníkem. Snad i 200 podlažní budova se bude stavět ze stejného důvodu. Ale zdá se mi, že ani navrhované zdvihy ani rychlosti nebudou proveditelné po opravdu dlouhou dobu, jestli vůbec někdy. Zatímco technicky lze takové rychlosti dosáhnout, omezením je lidské tělo a náklady proti zisku, ani jedno z těchto omezení se pravděpodobně v dohledné době nezmění.

Autor: John E. Brannon, Elevator World

Zdroj: TZB-info | 2005