Ohrožený druh

Zanikající páternostery nabízejí důstojnou alternativu k moderním výtahům. V Číně je už jen 1600 pand velkých žijících volně v přírodě. Blíže k našemu domovu je zde jiný druh, který čítá méně než sto přežívajících jedinců. Tak jako přírodní predátoři se trápí, české páternostery se skokem blíží k zániku.
 


„Sám za sebe bych byl rád, kdyby přežili,“ říká Matti Jyrkinen, z české výtahářské firmy Kone, což je čtvrtá největší firma s tímto zaměřením v České republice. „Mohou fungovat tak dlouho, jak to dovolí jejich bezpečnost. Ale jako zaměstnanec Kone musím mluvit za bezpečnost jejich uživatelů. A bezpečné páternostery nejsou.“

V rozjvíjejícím se výtahářském odvětví byl první páternoster postaven v roce 1884 Londýňanem J. E. Hallem. Jeho parou poháněný vynález se skládal ze smyčkového řetězce otevřených kabin. Točením velkého kola se polovina kabin pohybovala směrem nahoru, zatímco ta druhá mířila dolů. Hallův šířící se výmysl přinášel velkou úlevu pasažérům v zalidněných obchodních domech.

V Praze byl první z nich postaven v roce 1914 právě ve chvíli, kdy vypukla první světová válka. Páternoster, přinášející úlevu od schodů namáhaných kolenům, byl jako dvojice pomalu se pohybujících létajících koberců. A nikdy jste nemuseli stisknout tlačítko.

Zmizení páry
120 let poté je vertikální doprava celosvětově průmysl s obratem $40 bilionů (926 bilionů Kč) ročně. Páternostery se smrskly na historický doplněk k moderním výtahům charakteristickým tlačítky, dvěřmi a zvukovými efekty.

„Myslím, že v Čechách a na Moravě je páternosterů okolo 80,“ říká Karel Sedlák, vlastník Liftservisu, pravděpodobně jediné české firmy udržující páternostery. „Řekl bych, že kolem 50 jich je v Praze.“ Páternostery sice lidi fascinují, ale Brusel nikoli.

„Normy EU zakazují výtahy bez dveří v kabině, vyjma těch, které jsou stále v provozu,“ říká Jyrkinen z Kone. „Takže žádné nové páternostery již zcela jistě nebudou.“ S tím nesouhlasí Josef Doležal, výtahový technik „Normy EU se nevztahují na páternostery,“ říká Doležal. „Měli by být klasifikovány jako výtahy, ale v roce 1999 to vládní vyhláška změnila.“

Převedením paternosterů na „výtahové zařízení pro převážení lidí“ byly důmyslně odděleny od přísných bezpečnostních norem, které se výtahů týkají. I přes právní manévr páternosterům patřící problémy s bezpečností zůstávají. Například pro vozíčkáře se stávají veřejné budovy vybavené páternosterem extrémním sportem. A problémů je víc.

„Šachta není zavřená,“ říká Doležal. „V případě požáru se šachta lehce změní v otevřený komín a oheň se může velice rychle šířit z patra do patra. Navíc jsou dřevěné kabiny samy hořlavé.“

Nostalgická jízda
K zděšení riskujících manažerů, vás páternostery nevezmou právě jen nahoru do účetního oddělení, ale připraví krátkou exkurzi do mizejícího věku. Na ochranu dědictví páternosterů bojují ochránci proti dodatečnému montování moderních obousměrných výtahů ve starých budovách. Často patří mezi nejlepší spojence. Ale i někteří pracovníci výtahářských firem mají slabost pro páternostery.

„Z mého pohledu mám schizofrenický postoj,“ říká Jyrkinen z Kone. „Jako člen České výtahářské asociace musím být pro bezpečnost výtahů a měl bych se hádat o demontáž páternosterů. Ale jako jednotlivec bych rád, aby se některé zachovaly.“

Někteří majitelé budov berou zachování velice vážně. Minulý rok ministerstvo zemědělství svůj páternoster renovovalo a to v pořadí jako druhou generální opravu po první ze sedmdesátých let. Pracovníci nainstalovali nové kabiny a repliku strojního zařízení.

„Vše bylo projednáno co do ohledně detailu se znalci,“ říká Pavel Carboch, vedoucí kanceláře správy ministerského majetku, „včetně přesného vzhledu obkladů v kabinách.“ Carboch není zrovna fandou formy páternosteru, ale spíš jeho funkčnosti. „Nikdy bychom nedosáhli moderními výtahy takové kapacity, jako máme teď,“ říká Carboch.

„V páternosteru může více lidí najednou vystupovat a nastupovat, což je vhodné řešení pro tak vytížené budovy, jako je ta naše.“ Experti souhlasí, že ve více jak desetipatrové budově je páternoster nejrychlejší možnost.

Hon na páternostery
Praha má mnoho veřejně přístupných páternosterů a výlet po těchto pokladech může zabrat hodiny, ne-li dny, vzpomínkové zábavy. Hledání unikátu mezi páternostery vyžaduje výlet do Liberce, jak podotýká Karel Sedlák z Lift-servisu, čtyřicetiletý veterán ve výtahářské údržbě.

„Jeďte se podívat na páternoster v budově Krajského úřadu v Liberci,“ říká. „S 35 kabinami protíná 17 podlaží.“ Obvykle se počet kabin pohybuje kolem deseti až dvaceti.

Pro někoho může neustále kroužící páternoster dodat filozofickou prozíravost. Chybějící horní výstup znázorňuje lidský úděl, podotýká cestující páternosteru Martin Pilka ze stavebního podnikatelství Lordship.

„Někteří lidé chtějí nahoru a nahoru, ale když jedou nahoru moc, najednou jedou dolů.“ Podobně při pokoušení dolního výstupu člověka zachrání zhoupnutí ve tvaru U. Osud páternosterů se ovšem nezvrátí. Přežívající exempláře bude čím dál tím těžší nalézt. Konec konců i ty pandy je zřejmě přečkají.

Modlitba
„Oběžný výtah“ zní výstižněji než „souvislý vertikální transportér pasažérů“. Ale když neznámý myslitel označil vynález J.E.Halla slovem „páternoster“, bylo jasné, že to už nikdo neodpáře. Pater Noster je latinsky „Náš Pán“, první dvě slova z Kristovy modlitby. Modlitba má zvláštní jiskru, která ukazuje, že Pater Noster sedí. A něčí vizuální tvořivost přišla na to, že řetěz kabin se podobá obrovskému růženci. Jen si nepleťte výtah s jiným páternosterem, jinak dřevěný klub Estonských rybářů musí zabít velkou rybu.

Druhá strana
Někdy nejkratší vzdálenost mezi A a B není rovná linka. Objeďte si celé kolo v páternosteru a uvidíte proč. Je ovšem potřeba ignorovat varovné cedule a zůstat v kabině, když mění směr nahoře nebo dole. Projetí skrz tmu za dunění silného soukolí je nejlepší věc, kterou ten den uděláte. Ti, co nechtěně zůstali v kabině za posledním výstupem, líčili předsmrtnou zkušenost. (Netřeba volat Pannu Marii. Vystoupíte s úsměvem.) Jiní očekávají, že kabina se obrátí vzhůru nohama. (Neobrátí.) Dejte si šťastnou projížďku.

Cíle
Nejzaměřitelnější: Pasáž Lucerna (vstup ulicí Štěpánskou a po pravé straně).

 


Autor: Villu Arak, Dan Macek | Překlad: Šimon Kočí | Úpravy: David Kabele

Zdroj: paternoster.archii.cz | 2008