Revoluce v parkování: garáže jako výtahy
Na třicetitisícovém sídlišti Jižní Svahy ve Zlíně chybí přibližně pět tisíc parkovacích míst. Vozidla proto nechávají tamní obyvatelé odstaveny ivkřižovatkách, na chodnících… Zkrátka, kde sedá.
Radnice se už tři roky snaží situaci řešit tím, že nabízí zdarma pozemky i spolufinancování při stavbě garáží případným investorům. Ti o nabídku však nejeví zájem. Magistrát se proto ohlíží po novince na světovém trhu - takzvaným parkování do patra.
Tuto technologii, kterou vyrábí jen několik firem v Evropě, lze podle náměstka primátorky Miroslava Šenkýře zřídit na různých místech, tedy i v kopcovitém terénu. Je prý navíc levnější než stavba standardních parkovacích domů a navíc zabere méně místa.
„V reálu vypadá tak, že se do země na místě stávajícího parkoviště či míst pro státní udělají jímky, do nichž se nainstalují regály. Na nich mohou být zaparkována až tři auta nad sebou,“ vysvětlil Šenkýř.
Součástí každé takovéto garáže je ovládací mechanika, která umožňuje v případě potřeby vysunutí plošin i s auty nad povrch.
„Majitel místa by si s autem mohl vyjet ven a vrátit regály i s dalšími auty zpět do země,“ dodal náměstek. Dodal, že jedinou nevýhodou by bylo, že majitel by nemohl mít v takové garáži bicykl nebo si v ní auto třeba opravit. Jednalo by se čistě o odstavnou plochu.
Nabídku vybudovat taková místa ve Zlíně dostala už radnice od jedné pražské firmy. V dubnu s ní má jednat o konkrétní nabídce a také ceně.
„Hledáme cestu, jak pomoci Jižním Svahům. Je to však zatím otázka obchodního jednání. Ale vidím v této technologii potenciál pro Zlín,“ sdělil Šenkýř.
Náklady na parkovací místo do patra se podle jednatele firmy Zdeňka Křenovského pohybují mezi 250 až 300 tisíci korun.
„Takzvané regály už jsou na několika místech v Praze a lidé si místa pochvalují. Nemusejí myslet na to, kde auto nechali zaparkované a mají je kousek od domu,“ dodal jednatel.
Šenkýř objasnil, že magistrát by parkovací místa nezřizoval ani nestavěl kvůli omezenému rozpočtu sám, ale nabídl stejně jako v předchozí výzvě investorům k dispozici pozemky, a podílel se na spolufinancování přeložek inženýrských sítí či vnějších úprav terénu.
„Mohou toho využít zaměstnavatelé, bytová družstva či developeři,“ míní Šenkýř.
Například firma Zlínstav nevylučuje, že by tato nabídka pro ni byla v budoucnu zajímavá.
„Současný stav a vývoj ekonomiky, především situace ve stavebnictví, ovšem nabádá k velké obezřetnosti při plánování a úvahách o investicích jakéhokoli druhu. Bude rozhodně záležet nejen na poptávce trhu, ale také na míře pobídky od města a vývoji trhu s nemovitostmi v budoucnosti,“ sdělil tiskový mluvčí Alexandr Kalmus.
Obyvatelé Jižních Svahů uvítají, když místa pro parkování na Jižních Svazích přibudou. Se stávající situací spokojeni nejsou.
„Dokud jsme neměli garáž a vrátili se později domů, museli jsme zajíždět do jiných ulic a nechat auto třeba deset minut od baráku,“ uvedla pětadvacetiletá Zuzana Králíková.
I jednadvacetiletá Zuzana Holaňová mívá občas s parkováním velké problémy.
„Na Jižních Svazích je strašné. Například u segmentu by byla místa jistě potřeba,“ míní tamní obyvatelka.
Podle čtyřiatřicetiletého Jarka Ančince není nedostatek míst jen handicapem Zlína. „Je to všude hrůza, protože aut je čím dál víc, je to přirozený problém,“ poznamenal Ančinec.
Na sídlišti Jižní Svahy ve Zlíně parkuje denně asi sedm tisíc vozidel, polovina z nich však přitom kvůli nedostatku regulerních míst na stání porušuje předpisy. Když se sídliště před dvaceti lety budovalo, počítalo se přibližně s jedním autem na dva byty.
„Dnes vychází však na jednu domácnost vozidla zhruba tři. Potřeba této zlínské lokality je nyní devět tisíc míst, deficit je tedy něco kolem pěti tisíc,“ sdělil Šenkýř.
Autor: Marie Šidlová
Zdroj: deník.cz | 2009