Rozhovory o výtazích 6/6 | Václav Vaněk
V dnešním posledním díle naší série rozhovorů o problematice výtahů v České republice máme tu čest přivítat pana Václava Vaňka, soudního znalce a spoluautora mnoha výtahářských norem.
Můžete prosím našim čtenářům říci pár slov o sobě a svém životě s výtahy?
Zdánlivě to může vypadat, že jsem se musel s výtahy narodit - protože mně provází celým mým životem a žádná jiná profese mně neoslovila natolik, abych se výtahy přestal zabývat. Prošel jsem v oboru vším, co se v něm vyskytuje - od práce v dílně při výrobě výtahů, přes praxi v servisu a na montážích, projekci, řízení menšího a pak většího počtu spoluzaměstnanců až po privatizaci firmy.
Dále jsem získal práci ve velké výtahové firmě, která mně svou kvalitou přesvědčila natolik, že jsem se i přestěhoval do Prahy. V ní jsem měl možnost řídit velký kolektiv pracovníků se záběrem v celé ČR. Ve firmě jsem se také seznámil s novinkami v oboru - firma patřila a patří mezi hlavní evropské dodavatele výtahů, pohyblivých schodů a chodníků.
V průběhu předcházející činností jsem se setkal i s potřebou řešit problémy se servisem výtahů a tak jsem s kolegy v té malé firmě na západě Čech dohodnul spolupráci s Úřadem pro normalizaci a byl jsem pověřen tvorbou nových československých, posléze českých norem a přejímáním evropských norem do systému norem pro výtahy. Zvláště pak normy, které se týkaly provozu a servisu a zkoušení výtahů v provozu myslím, sehrály dost důležitou roli v životě všech tehdy provozovaných výtahů.
Je potřeba říci a zdůraznit, že do průběhu vlastního servisu a zkoušení výtahů v provozu nám ani dodnes nijak nezasáhla evropská unie. Jiné to bylo u norem, které se týkaly nových výtahů - tam došlo k jejich přejímání z anglických originálů. V této sféře spolupracuji s CTN dodnes.
Pracoval jsem i jako Inspektor Inspekčního orgánu při posuzování shody nových výtahů uváděných do provozu a dalších činnostech jako jsou Inspekční prohlídky výtahů. Pravidelně jsem se zúčastňoval zasedání Notifikovaných osob v Bruselu a v posledních několika létech jsem se účastnil jednání stálého výboru ke směrnici 2014/33/EU taktéž v Bruselu. Pokud to mohu posoudit, tak jsem nabyl dojmu, že pouze CEN, jakožto organizace, která tvoří evropské normy pro výtahy je smysluplná organizace, která dbá na sjednocování požadavků pro nové výtahy, ale jejich aplikace do života se mi jeví strašně pomalá - než se projednají připomínky, které členské státy vznesou k jednotlivým normám, až po vypracování doporučení k jejich aplikaci vždy uplyne hodně vody. Nová směrnice pro výtahy vznikala velmi obtížně a účinnost byla několikrát odkládána a výkladový Guide k ní pravděpodobně nebude v ČR přeložen do češtiny, což při různých překladech může vyvolat řadu polemik a nedorozumění.
Jako soudní znalec v oboru výtahy jsem si dále rozšířil činnost i o pohyblivé schody a pohyblivé chodníky - zde se dlouhodobě snažím, aby i těmto zařízením byla věnována patřičná pozornost - aby i na nich byly vykonávány Inspekční prohlídky, protože norma, která to řeší je účinná v ČR již dlouhou dobu, nicméně IP jsou na nich vykonávány sporadicky.
Při činnosti soudního znalce jsem se zpočátku setkával, dá se říci výhradně s úrazy, které se na výtazích staly, nicméně karta se obrátila a v poslední době pomáhám řešit spory, které se dotýkají kvality, záruk - těchto sporů přibývá.
Tak jak roste technická gramotnost celé populace, tak je zřejmé, že i provozovatelé výtahů, pohyblivých schodů a chodníků si začali uvědomovat, co provoz těchto technických - dopravních zařízení má zajišťovat a také to od dodavatelů výtahů ve formě kvality dodávek a instalací požadují.
Jaký je názor soudního znalce na problematiku výtahů staršího data výroby v České republice?
Zde je potřeba si osvětlit, co jsou to výtahy staršího data výroby. 1960? 1980? Řada výtahů s těmito daty výroby stále v ČR jezdí. Pak existuje obrovská většina výtahů s rokem "narození" kolem roku 2000. Podle mého názoru je zapotřebí se věnovat všem výtahům. Stále přetrvává názor u některých majitelů či provozovatelů, že není zapotřebí nic řešit, protože "výtahy jezdí", je na nich prováděn servis a hlavně majitelé či provozovatelé přednostně řeší stavební části domů - střechy, zateplení, okna atd. a výtahy zůstávají jako poslední na řadě.
Přitom pro život v domě výtah plní i sociální funkci - zajišťuje bezpečnou dopravu domů. Je důležité zdůraznit, že velká část provozovatelů již prozřela a výtahy v jejich majetku už jsou podrobovány Podstatným změnám, které už nespočívají pouze v tom, že např. klec výtahu je potažena kobercem a nátěr vylepší leccos. Zhusta již dochází k výměnám celých výtahů za moderní výrobky. Tento fakt - potřeba provedení velkého množství Podstatných změn pak prakticky zajistil, že existuje velké portfolio malých firem, které jsou schopny dodat spolehlivý, bezpečný, moderní výtah. Však také dochází každoročně k velkému množství provedených Podstatných změn.
I v ČR se projevil trend používat výtahy bez strojovny s různými druhy nosných prostředků, což na jedné straně přináší např. úsporu místa (není potřebná strojovna), na druhé straně pak je pro servisní firmy složitější výkon servisu. Stále se však vyskytují podle mého názoru ne zcela vhodná řešení instalací výtahů bez šachet. Shrnu-li to - je dobře, že se výtahy vyměňují. Zde mohu připomenout, že i kdysi monopolní výrobce výtahů, totiž Transporta n. p. Brno, Břeclav určoval ve svých návodech na údržbu i termíny provedení oprav různé úrovně - říkalo se jim střední opravy, generální opravy až po určitém cyklu pak výrobce zmiňoval potřebu takový výtah zcela vyměnit - hraničící doba do absolvování zmíněného cyklu byla 18 - 24 roků. Osobní zkušenost mám s výtahem vyrobeným v roce 1955 Továrnami mlýnských strojů Pardubice, kterým jsem jezdíval domů ještě v roce 2010.
Doporučil by jste vy osobně majitelům starších výtahů aby své zařízení spíše modernizovali nebo raději vyměnili za nová a proč?
Když si takový majitel přečte závěry z Inspekční prohlídky, tak na něj vykouknou rizika různé úrovně. Řada z nich je uvedena jako rizika vysoké úrovně. Ty je samozřejmě zapotřebí zlikvidovat co nejdříve, sice se často opakují i při další Inspekční prohlídce, takže určit dokdy odstranit - termín, již není možné zajistit (původně navržený termín již uplynul min. před 5 roky). Potom také - celá norma, která řeší Inspekční prohlídky je koncipována tak, že se dotýká všech částí provozovaných výtahů a tak není možné odstranit např. závažné riziko - ozn. v normě: "40. Klec bez dveří", bez další činnosti na vlastní kleci. Pokud se vymění klec, má to za následek potřebu řešit dále mimo jiné šachetní dveře a tak vzniká celý řetěz dalších oprav či výměn, který by měl vyústit až do výměny takovýchto výtahů.
Zde bych rád zmínil i nešvar, který se velice často u výtahů vyskytuje - tím je nedostatečné osvětlení u šachetních dveří. Nejen, že jsou instalována čidla, která zapůsobí, až když např. osoba vystupuje z výtahu, ale navíc intenzita vlastního světla na nástupištích je nízká, protože "šetřit se musí". Kdo z provozovatelů si vzpomene, že praxe při výstavbě panelových sídlišť byla taková, že se nastavoval interval osvětlení na přístupech k výtahu, aby světlo svítilo ve všech stanicích po dobu celé jízdy výtahu až do zvolené- nejvzdálenější stanice. Zde bych chtěl pochválit všechny dodavatele výtahů, kteří začali dodávat osvětlení nástupišť přímo do zárubní šachetních dveří.
V roce 2017 začaly platit dvě nové normy ČSN EN 81-20 a ČSN EN 81-50 které se dotýkají nově instalovaných výtahů. Očekáváte také nějaké změny v normách které se dotknou i majitelů výtahů které jsou již v provozu?
Ano, již se tak děje, stačí nové normy sledovat.
Jaký je váš celkový pohled na trh s výtahy v České republice, jeho aktuální problémy, minulost a budoucnost?
Odpověď je složitá, na řadu otázek jsem reagoval v předchozích odpovědích. Za hlavní problém považuji fakt, že výtahy jako dopravní prostředky nepodléhají jednotné evidenci a také další fakt, že dodnes není nijak možné zjistit kolik a jakých výtahů je ve skutečnosti v ČR provozováno.
Náš VÝTAHY SERVER působí v České republice i na Slovensku. Mezi největší rozdíly považujeme to, že v Česku řešíme výtahy více použitím norem, ale na Slovensku více zákony. Jaká cesta je podle vašeho názoru lepší a proč?
Zhruba před pěti roky se v Bruselu přetřásala otázka jak je využívána v členských státech norma EN 81-80. Už v té době necelá třetina členských státu přijala "doma" opatření, která rizika a do kdy MUSÍ být na výtazích v provozu odstraněna. Dokonce si vzpomínám, že na tento fakt reagoval v Česku nějaký ekonom, který spočítal, že by na to bylo potřeba "x miliard", které nikdo z majitelů či provozovatelů dobrovolně nedá a stát samozřejmě také ne. Na to, že výtahy patří svým charakterem mezi zařízení s poměrně vysokým výskytem rizika zranění, nikdo víceméně nedbal. Dnes platí to, že stát dále nic nenavrhuje, ale - a to je dobře, zodpovědní majitelé již činí.
Osobně bych doporučoval tuto situaci řešit nižšími formami než je zákon.
Chtěl byste našim čtenářům ještě něco vzkázat nebo poradit?
Vaši čtenáři patří mezi majitele, provozovatele či uživatele výtahů. Tedy jim přeji, aby provozovali a užívali jen výtahy bezpečné, řádně udržované, což však bude čím dále větší problém, protože příslušní odborníci na trhu nejsou, stávající stárnou, učební obor de facto neexistuje. Navíc každý "výtahář" je muž řady profesí a to už je pro mladší ročníky neatraktivní.
I v našem oboru se určitě dočkáme "vymožeností" moderní doby - zajisté si brzy přečteme, že už byl instalován i internet do klecí výtahů - to aby nikdo nepřišel o žádnou veledůležitou informaci, ale hlavně, aby pořád fungoval mobilní telefon. K tomu dodám perličku, která s telefonováním souvisí - kdysi jsme v mém prvním působišti instalovali výtah v lázeňském objektu v K.Varech, kde se léčili i vysocí, ba nejvyšší velitelé naší armády. Tehdy jsme dostali požadavek, aby v kleci byl instalován telefon. Podařilo se. Když jsem se pak zeptal, proč tam vlastně je, tak jsem dostal lakonickou odpověď - "To aby soudruh generál mohl řídit armádu v případě vojenského konfliktu". Výtah měl 5 stanic, takže času na to moc nebylo...
Vůbec se nebudu zlobit, když nebudu jako soudní znalec muset vyšetřovat jakýkoli úraz na výtahu - to bude znamenat, že výtahy jsou bezpečné - o to by nám všem mělo jít především. Asi tolik k tomu.
Velice děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho pracovních i osobních úspěchů
Seznam všech dílů seriálu ROZHOVORY O VÝTAZÍCH:
∙ Úvodní článek o seriálu
∙ 1/6 | Pavel Janeček - Výtahy Praha ČR
∙ 2/6 | Roman Havel - Výtahy Pardubice
∙ 3/6 | Javier Martínez de la Riva - Otis
∙ 4/6 | Radek Svíčka - Schindler CZ
∙ 5/6 | Vojtěch Daněk - Výtahy 1 - EcoLifts
∙ 6/6 | Václav Vaněk - Soudní znalec a spoluautor výtahářských norem
Sdílejte článek:
Váš názor na článek (vstup do sekce VĚŘEJNÉ FÓRUM)
Autor: VÝTAHY SERVER | 19.6.2019
Foto: Václav Vaněk