Výtahové šachty řeknou, jací lidé bydlí v domě

Pokud by se ve výtahové šachtě panelákového domu vzňal prach na pletivu a rámech, který si tam domácnosti "střádají" i 40 let, mohl by vyhořet celý vchod. Evropská unie proto českým vlastníkům a správcům panelových domů nařídila vyměnit staré zdviže a vyčistit šachty kvůli požárním a hygienickým normám. Aby si lidé nemysleli, že jim patří jenom jejich byt a nepořádek ve společných prostorách je sousedů. Čistíme jim duši, řekl ČTK jeden z dodavatelů těchto prací.

 
"V každém patře poznám, kdo tam bydlí, zda je pořádný nebo bordelář. Stačí mi, když se podívám na výtahovou klec a zdi okolo schodiště," dodal. Jeho firma dělá také nátěry zdí plastovými barvami, které znemožňují vyrývat do zdi různé symboly. 

Vyčištění jedné šachty v sedmi- až devítipatrovém domě, natření pletiva rámů a zdí trvá tříčlennému týmu celý týden. Z každé šachty vynosí v průměru půl metráku nepořádku. Lakýrníci objevují desítky dámských vložek, injekcí s jehlami, ale také mrtvé kočky, psy a krysy. Každého půl roku se proto nechávají očkovat proti žloutence a tetanu. 

Také podle zástupců dalších podobných firem není pro obyvatele paneláků problém zaplatit čtyři miliony korun za zateplení, ale většina z nich nechápe, proč by měli vydávat několik desítek tisíc za čištění často zapáchajících výtahových šachet, když to nikdy nikdo nedělal. 

"Přicházíme jim zkrášlit prostředí k životu, ale berou nás jako nepřátele a často je problém si někde umýt ruce a jít na záchod," uvedl jeden z lakýrníků. 

V Plzni je zhruba 750 panelových domů, většinou postavených v 70. a 80. letech. Každý z domů má čtyři až deset vchodů. Vybavit domy novými výtahy, opravit a vyčistit klece nařizuje EU od ledna. 

Největším problémem je podle řemeslníků právě hrozba požárů a nemocí. Po celém pletivu a na rámech je odshora až dolů většinou dvoucentimetrová vrstva prachu a navíc výtaháři mají často na dně šachty odložené plechovky s olejem.

Autor: Eva Barborková

Zdroj: archiweb | 2008